Geopark - severní okruh

Geopark se rozkládá na celém území Železných hor a tak není možné ho podrobně poznat celý za jediný den. Proto jsme pro vás připravili 5 okruhů, na kterých je možné autem navštívit cca 9-10 lokalit denně.

Rabštejnská Lhota (v centru obce odbočit k rybníku, pokračovat pěšky po silnici vzhůru asi 50 metrů)
Jedna z prvých lokalit v Železných horách, která získala statut přírodní památky - "Na Skalách". Důvodem ochrany je záplava křídového moře na křemence prvohorního stáří.

Rabštejn (na příjezdové cestě k hradu)
V okolí obce je mnoho skalních výchozů křemenců ordovického stáří. Na jejich svazích došlo vlivem mrazového zvětrávání ke vzniku kamenného moře.

Deblov (na konci obce při výjezdu na Rabštejnskou Lhotu)
Nad obcí Deblov byla v lese odkryta velká vrstevní plocha křemenců ordovického stáří s tisíci "otvory" - stopami po organismech, které paleontologové nazývají ichnofosilie.

Vápenný Podol ( u kostela)
BIS se sestává z dřevostavby, ve které je instalováno pět tabulí s obecným rozvedením tématu prvohory. Na nich jsou i odkazy na devět geotopů v Železných horách, kde byly zabudovány informační tabule s odkazy na blízké fenomény souvisejícími s obdobím, ve kterém došlo k velkému rozvoji života (kambrium až devon) a převratným událostem, kdy život naopak téměř zanikl (konec ordoviku, perm).
V okolí dřevostavby jsou rozmístěny horninové bloky z území Železných hor, které zahrnují 17 dostupných ukázek z 10 lokalit. Jedná se slabě metamorfované sedimenty a vulkanity. Horninové bloky jsou většinou naleštěny a vždy opatřeny pylonem s komentářem o původu a složení horniny, který je opatřen i barevnou mikrofotografií. Na blízké vápencové skále je na straně ke kostelu umístěna kovová tabulka s nápisem VÁPENEC, v její blízkosti je část skály naleštěno.

Prachovice (u lomu)
U Prachovic je otevřen velkolom na vápence a vápnité břidlice. Na šesti etážích lomu byly odkryty vrstvy ordoviku, siluru a devonu.

Podhořany (u silnice v centru obce)
U Podhořan se zdvihají Železné hory. Podél železnohorského zlomu od Chvaletic po Ždírec nad Doubravou se žuly, ruly a břidlice tyčí až do výšky 668 m n.m. (Vestec).

Licoměřice (v centru obce odbočte jižně k rybníkům)
U Licoměřic se dobývala uranová ruda. Její výskyt má vazby na železnohorský zlom. Délka chodeb zde dosahovala 9 km.

Lichnice (pod hradem Lichnice)
Návrší s hradem Lichnice umožňuje shlédnout široké území, které se rozprostírá na jihozápadním úbočí Železných hor. Geologické podloží této lokality je tvořeno nejstaršími přeměněnými horninami, které obecně nazýváme rulami.

Kraskov (u rybníka Horní Peklo)
V okolí Kraskova v Železných horách vystupují červeně zabarvené sedimenty, které jsou staré tři sta milionů let (karbon) a vznikly v prostředí nehostinného pouštního klimatu.