Markova skála u Seče

Tento výlet měl původně cíle dva. Prvním z nich byla unikátní technická památka - dřevěné potrubí, které přivádělo vodu ze sečské přehrady do elektrárny. Ddruhým byla a stále je Markova skála poskytující nádherný výhled na údolí řeky Chrudimky.

Dnes se budeme procházet v okolí sečské přehrady, auto tedy můžeme zaparkovat na parkovišti vpravo před hrází (příjezd od městečka Seč). Vydáme se zpátky po silnici a u kempu odbočíme na asfaltovou silničku vedoucí z kopce. Kemp se jmenuje "U letadla", protože tam dříve letadlo jako atrakce opravdu stálo. Nacházela se v něm restaurace a bylo to oblíbené výletní místo. Letadlo však bylo už ve špatném stavu, takže muselo být odstraněno.

Pokračujeme po silničce dolů z kopce a po pravé straně už vidíme potrubí, které žene vodu ze sečské přehrady do malé elektrárny pod ní. Potrubí bylo původně dřevěné a jednalo se o technickou památku a také o evropský unikát. Potrubí ale bylo před pár lety odstraněno a nahrazeno stávajícím kovovým.

Potrubí bylo původně vybudováno v letech 1941-1943, mělo průměr 2m a celkovou délku 1280m. Z toho bylo ocelové potrubí dlouhé 48,4m, železobetonové potrubí dlouhé 377,3m a dřevěná část potrubí byla dlouhá 854,3m. Bylo vyrobeno z 8 cm silných dýhových bloků stažených ocelovými obručemi. Důvodem k použití dřeva byla kolísavá únosnost podloží, tato technická památka spolkla na svou údržbu několik mil. korun ročně.

Podél potrubí můžeme dojít až pod hráz sečské přehrady a také pod její bezpečností přepad. Až se dostatečně vynadíváme, můžeme pokračovat zpět po silničce až na její konec k bráně elektrárny. Dáme se vpravo po cestičce podél plotu, přejdeme po lávce řeku Chrudimku a po nezpevněné cestě projdeme chatovou osadou Hořelec podél malé vyrovnávací nádrže Seč II. Na křižovatce cest v chatové osadě se dáme vlevo kolem hřiště, až dojdeme na asfaltovou silnici, po které vede modrá značka. Tu budeme sledovat do kopce podél chat, pak lesem až na rozcestí k Markově skále. Odtud je krásný výhled na sečskou část Železných hor a do údolí řeky Chrudimky.

K Markově skále se váže zajímavá pověst. V dávné době hospodařil ve zdejších lesích hajný Marek, sloužil pánu Františku de Couriers, který tu hojně pobýval. Pánovou velkou zálibou byl lov, často tu pořádal se svojí družinou hony ve dne i v noci. Vyděšená zvířata při těchto honech padala ze skály, pod ní pak bylo nalezeno mnoho zabitých kusů. Hajný Marek tuto skutečnost nesl těžce a začal při těchto lovech na skále hlídkovat a splašenou zvěř odhánět. Jednou však byl připraven velký hon a do lesa byla vypuštěna zvířata i z okolích obor. Hajný Marek celou noc hlídal na skále, ale nic se nedělo. Začal tedy sestupovat ze skály a chtěl jít k domovu. Tu však uslyšel rachot z pušek a uviděl, jak vyděšená zvířata znovu padají do propasti. Ze žalu nad tím skočil hajný z vrcholu skály a dole ho našli ležet mrtvého. Odtud jméno skály.

Pokračujeme po příkrém svahu dále po modré, lesní pěšina se změní v lesní cestu a ta nás pohodlně dovede na silnici, konkrétně na rozcestí pod zříceninou hradu Oheb. My ale jdeme po silnici směrem k přehradě, procházíme po hrázi, tunelem pod zříceninou hradu Vildštejn až na parkoviště, odkud jsme vyšli. Hrad Oheb a Vildštejn si zaslouží vlastní výlet, takže si je necháme na příště.